AGIR Czech Rea

AMIS Czech Rea

ARRAD Czech Rea

ADEILA Czech Rea

AILA Czech Rea

AINA Czech Rea

Naše společná fotokronika

Náš 5. a 6. týden….

Náš 3. a 4. týden…

Náš první týden života…

Náš deníček

Úvodem 1998 V době, kdy jsem plánovala první štěňátka, jsem neměla žádné předchozí vlastní zkušenosti s krytím, březostí a odchovem štěňat. A tak jsem potřebné informace čerpala z nejrůznější v té době dostupné literatury a časopisů. Bohužel jsem dospěla k názoru, že autoři mnohých knih od sebe vzájemně opisují a do svých publikací nevkládají tolik potřebné OSOBNÍ ZKUŠENOSTI. Jak jsem později již svými dalšími odchovy zjistila fen, které se chovají „dle knih“ je velice málo a člověka někdy zcela zbytečně znervózňuje, když porod jeho feny neprobíhá tak jak píší knihy a stresuje tak nejen sebe, ale hlavně psí maminu. V té době mě velice zaujala a inspirovala kniha Daniely Pavlovské – Kuntové, která ve své knize leobenger,alespoň stručně napsala deníček chovatele a tak jsem se i já rozhodla deníky vést. Je fain, se k nim při dalších vrzích vracet a srovnávat. Také mě velice těší, když se potom dozvím, že mé deníčky dokážou pomoci začínajícím chovatelům, kteří stojí na pomyslném chovatelském startu jako jsem v tomto roce stála i já… Hárání a krytí 12/1998 V prosinci Cina začala hárat a tak jsem hned volala majitelce vybraného krycího psa, aby s námi počítala, že zhruba kolem 13. dne hárání přijedeme na krytí, že termín ještě upřesním. Optmální den krytí jsem se snažila zjistit tak, že jsem chodila kolem zahrádek kde byli psi a sledovala jsem chování Ciny a psů a v době kdy mi přišlo, že se jí „nápádníci“ začínají obzvlášť líbit, udělala jsem Cině poševní stěr (v té době, ještě stanovování hladiny progesteronu se nedělalo tak rutinně jako dnes) a opravdu mi jako optimální den krytí vyšel „knižní“ 13. den a tak jsme 19.12. vyrazili na krytí do Bystřice nad Olší za Onyxem. Měla jsem obavu, jestli vybraný ženich se bude naší psí madam líbit, ale vše dopadlo nad moje očekávání. Cina se chovala tak jak ji velela matka příroda a tak krytí proběhlo zcela spontánně a přirozeně. Za dva dny jsme stejně úspěšně překryli a o dva dny později Cina přestala hárat, což bylo znamením, že termín krytí byl optimální a teď následovalo období čekání, zda štěňátka budou či nikoliv. Březost a porod 1 – 2 /1999 Cinuška byla nakrytá, chovala se stále stejně – nadměrně žravá byla i před krytím, nadměrně mazlivá taktéž, temperamnet stále stejný a tak nezbývalo, než si počkat na 28. den od krytí na sono vyšetření. Do 28. dne jsme nic neměnili, procházky i krmná dávka nezměněna. 28. den od krytí jsme se vypravili do Frenštátu pod Radhoštěm za uznávanou specialistkou na sono vyšetření MVDr.Zelinkovou, která nám opravdu potvrdila, že je Cina březí. Štěňátka jsme přesně počítat nechtěli, jen nám řekla, že jich má určitě minimálně 6. Od 30. dne jsem Cině začala dávat taky polední krmení. Procházky a režim byl nadále stejný. nebýt vyšetření sono, tak musím říct, že by mě ani nenapadlo, že je Cina březí. Její mohutné tělo dokázalo štěňátka tak kvalitně maskovat, že mnozí naši sousedé byli později překvapeni, že máme štěňátka. 10 dní před očekávaným termínem porodu jsme do předsíně nachystali pro naši budoucí maminu porodní bednu a já jsem se Cině snažila vysvětlit, že je to její nový pelíšek, ale naše dáma to nedokázala nějak zatím pochopit a tak i s blížícími se dny porodu bedna „zela prázdnotou“. 18.02.1999 (60.den) Cina začala být večer neklidná. Večerní teplota byla 37,7 C, máme ji zavřenou v předsíni, aby náhodou neporodila někde venku. Cina je neklidná, častěji se chce chodit venčit a tak 3x za noc pobíhám s Cinou pro jistotu po zahradě. Podle teploty to vypadá, že ještě porod v nejbližších hodinách nenastane, ale pro jistotu… 19.02.1999 (61.den) Ráno je již teplota 37,2, dokonce začala dobrovolně občas pobývat v bedně, je neklidná, hrabe a nechce žrát. Ve 13h je již teplota 37,09, takže je vidět, že se porod blíží a asi další den nebo večer „budeme rodit“. Večer chodím Cinu sledovat zhruba v hodinových intervalech, ale stále jen „funí, hrabe a nic se neděje. 20.01.1999 (62.den) Nad ránem jsem trochu zdřímla. Ve 4h ráno se jdu podívat na Cinu, Cina leží v bedně a spokojeně se stará o první štěňátko. A tak přišel bez mé účasti na svět první kluk s protáhlou lysinkou AMIS Pak čekám a nic se neděje Cina odpočívá, jsem trochu nervozní, vždyť knihy píšou, že další štěně má být do 2 hodin na světě a pořád nic. Volám kolegovi a ten mě uklidňuje, že u větších fen to může trvat déle než docestuje štěně z děložních rohů, ale protože je to můj dobrý kamarád, pro jistotu se přijel podívat, abych byla klidná, že jsou Cinuška i štěňátka v pořádku. A opravdu, trpělivost, jak se říká přináší růže a tak v 7:30 přichází na svět první fenka standartně zbarvená ADEILA, v 8:15 druhý pejsek téměř bez bílé lysinky ADON, v 8:45 další fenka AINA, v 10:15 standartní pejsek s malým flíčkem za krkem AGIR, v 11h fenka s levou přední zcela bílou packou AILA. Pak se Cina zklidnila, kolega ji prohmatal a usoudil, že už tam další štěňátko nebude. Vše jsme tedy uklidili, do bedny dali čistou deku, Cinu jsme pustili vyvenčit a když jsem ji chtěla pustit zpět za štěňaty, zjišťuji, že Cina leží na verandě v boudě a má tam další štěňátko pejska. A tak ve 14h přišel na svět poslední pejsek s přezdívkou dle místa svého narození „BOUDA“ – ARRAD Ze života štěňátek 21.2.1999 (1.den) Všechna štěňátka jsou v pořádku a jediné co je zajímá je spánek a mlíčko od maminky. Cina se vzorně stará a čistí se.První dny ji denně omývám. Krmím 5x denně domácí stravou a granulemi Nutram. 3x denně měním plachty v porodní bedně. Aby se Cina rychleji čistila snažim se ji 2x denně brát aspoň na 20 min procházku 24.2.1999 (4.den) Aině, Adeile, Aile byly odstraněny paspárky. Pejsci se narodili bez paspárků a tak byli zákroku ušetřeni. 1 týden Začala jsem dokrmovat nejmenší Adeilu. 18.den Začali jsme učit štěňátka žrát z misky. V první kaši se pěkně vykoupali, ale brzy přišli na to jak se nakrmit a přitom si neumazat kožíšek.Každé štěňátko má kromě svého jména přidělenou i přezdívku. Amise naše babička překřtila na „Jurynka“, Aile díky její bílé pacce nikdo neřekl jinak než pacička, Aina byla největší plyšáček a tak to byla prostě naše Ainušenka miláček nejrozmazlenější a zároveň to byla vůdkyně smečky štěňátek. Adeili chtěli budoucí páničci říkat Nelo a tak to byla naše Nelinka. Adon díky tomu, že měl málo bílé, tak to byl náš „Černoušek“. Arradovi jsme díky to mu, že se narodil v boudě neřekli jinak než „Boudo“. Agir, to byl Agirek uličník a rošťák, věčně pověšený svými zoubky na záclonách a páchající různé neplechy (dle pozdějších zpráv z nového domova to byl ten nejhodnější pejsánek pod sluncem) 4. týden Počasí se umoudřilo a tak štěňátka již začínají pobývat venku. 7.3 (7. týden) Přijely poradkyně chovu paní Vlasta Topiarzová a paní Alena Hečková provést kontrolu vrhu. Vrh byl zhodnocen jako váhově vyrovnaný s více vyjádřenými bílými znaky u štěňat.Štěňata i fena ve výborné kondici. 8. týden Nastává čas loučení a tak Amis odjíždí s novými pány po Prahy, Agir do Přerova, Arrad do Třince, Adon do Nymburka, Aina do Vsetína, Aila do Paskova a Adeila do Janovic. My brečíme a je nám smutno, ale Cina to bere statečně, spokojeně se vyvaluje v obýváku a jako by její oči říkaly tak a konečně vás mám zase jen a jen pro sebe.

Jak jsme rostli….

Datum	AMIS	ADON	AGIR	ARRAD	ADEILA	AINA	AILA
20.02. (porod. váha)	450 g	400 g	400 g	350 g	400 g	510 g	480 g
21.02.	480 g	410 g	450 g	370 g	410 g	580 g	540 g
22.02.	490 g	450 g	520 g	430 g	420 g	620 g	570 g
23.02	570 g	510 g	590 g	500 g	460 g	700 g	670 g
24.02.	640 g	600 g	660 g	600 g	500 g	780 g	680 g
25.02.	730 g	640 g	720 g	630 g	550 g	870 g	710 g
26.02.	820 g	690 g	770 g	730 g	570 g	960 g	760 g
1 týden	880 g	720 g	850 g	790 g	580 g	1 kg	800 g
2 týden	1,6 kg	1,25 kg	1,6 kg	1,4 kg	1,1 kg	1,9 kg	1,5 kg
7 týden	8,5 kg	7 kg	8,5 kg	7,5 kg	5,5 kg	7,5 kg	7 kg